Vezmi život do vlastních rukou

11. dubna 2016 v 21:21 | Caroll |  Mé úvahy a myšlenky
Ahojte všichni,

asi mě ovládla zvláštní múza, protože chci znova psát. Chci svůj blog posunout někam dál, nemít ho jen jako připomínku, jakou jsem byla dříve, když jsem ještě psala. Chci, aby byl můj stín, moje psané já, moje myšlenky, sny, touhy. Chci být zase ta holka, která milovala blogerství a vše ohledně toho. A jelikož jsem tu už dlouhou dobu nenapsala nic zajímavého, tak vám napíši 10 základních informací, které by o mně měli mí čtenáři (jestli ještě nějaké mám) vědět.



1. Jsem Karolína Beláková. - dříve jsem se bála vystupovat pod svým pravým jménem, teď to přežiju. :D
2. Na internetu vystupuji pod "uměleckou" přezdívkou Caroline Bells.
3. Je mi 17 a 3. listopadu mi bude 18 let,
4. Jsem umělkyně, grafik, přítelkyně, dcera, vnučka, sestra, blogerka, spisovatelka, operátorka v call centru, fitnessačka (skloňování si nevšímejte) a nepochopený blázen.
5. Studuji grafický design. (I když layout webu tomu moc nevypovídá, ještě jsem neměla šanci se na to vrhnout)
6. Jsem silnější postavy. (Ale teď už koro měsíc jím zdravě a chodím do posilky.)
7. Jsem "bývalý" kuřák. (Stejně si někdy zapálím, ale nesmí to vědět přítelkyně, takže pšššt.)
8. I když se zdám svému okolí jako ten největší lenoch, jsem workoholik a musím stále něco dělat, nebo něco plánovat, nebo nad něčím přemýšlet.
9. Jsem otevřená všem novým věcem a jsem zastáncem rčení, že Změna je život.
10. Ještě před dvěma měsícemi bych řekla, že jsem depresivní typ člověka, ale teď po nově nabité energii můžu s klidnou hlavou prohlásit, že žiju a těším se na další souboje, protože co mě nezabije, to mě posílí.

Takže, nyní jste se znovu seznámili s tím, kdo jsem a co mě dělá tou Caroll. A teď přejděme k jádru tohoto článku.
Hlavu vzhůru, Kerol, to zvládneš. Bude to dobrý, uvidíš. Ty depky tě opustí, neboj, říkali mi kamarádi, když jsem se utápěla v depresích a nevěděla, co se životem. Chtěla jsem ho ukončit. Když nad tím přemýšlím teď, říkám si... Proč? Stále si pamatuju myšlenkové pochody mého mozku a bolí vzpomínat na to, proto vím, kde bylo jádro mého problému. Přišla jsem na to svým způsobem nedávno. A chci se s vámi o to podělit, protože to možná některým zachrání život. Beze srandy.

Zamyslete se. Každý z nás má někdy takové chvíle, kdy propadá démonům ve svém nitru, které ho zžírají a ten člověk se stává loutkou svých myšlenek, které nejsou zrovna dvakrát růžové. Nad čím asi tak přemýšlí. Co se jim asi stalo? Proč asi mluvím v minulém čase. Abych vám to objastila, všechny mé deprese a smuteční pochody v mém mozku byli spouštění myšlenkami na minulost. A jak se říká: Z minulosti se máte poučit, ne se do ní zbytečně vracet. A tím jsem se já dříve neřídila. Samozřejmě vám neříkám, že teď musíte zapomenout na minulost a vůbec se k ní nevracet a úplně jí odříznout, to ne. Ale radím vám, nedávejte jí prostor, aby vás ovládla. Uděláte chybu, která se obtížně napravuje.

U mě bohužel bylo nutno použít lehká antidepresiva, která by u mě uvolnila endorfyn a později (Až bych se na co cítila) by se vysadila. Každopádně mi pomohla vcelku rychle, ale tam byly možná i jiné faktory vzhledem k tomu, že jsem začala brát prášky ve stejný den, co mi táta zavolal, že mi umřel dědeček. To tu ale nechci rozebírat, hlavní je, že mi je líp a vám opravdu radím: Nerejpejte se v minulosti, může vás to stát hodně.

A tímto bych ukončila dnešní článek, mám jich v plánu ještě hodně, ale dnešek byl informativní, motivační a hlavně po dlouhé době. :D
Takže vám děkuju za každé přečtení a mějte se sladce,
Vaše Caroll♥
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nadsalkem | 18. dubna 2016 v 16:47 | Reagovat

:-)

2 Šíryen | E-mail | Web | 27. dubna 2016 v 10:45 | Reagovat

Pěkné úvodní slovo =) Ať se daří..

3 WaclawR | E-mail | 17. ledna 2017 v 16:54 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na white-beam.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama